Podvalníky

Naše firma nabízí modely úzkorozchodných podvalníků v měřítku HOe. Krabička obsahuje set čtyř kusů ručně sestavených modelů podvalníků; mosazné modely jsou v ní uloženy do molitanové výplně. Součástí balení je i leptaný aršík s různými typy kleštin, které si může zručný modelář na podvalnících vyměnit. Více informací o modelech i skutečných podvalnících naleznete níže.

Dostupnost:  skladem

Normálněrozchodný vůz uchycený k podvalníkům.
Vozy Eas jsou dnes majoritními účastníky nákladních přeprav po jindřichohradecké úzkokolejce.

Z konstrukčních důvodů (rozvor kol nápravy normálněrozchodných vozů všech výrobců je z důvodu nemodelově tlustých okolků užší než ve skutečnosti) model podvalníku s vnějším rámem neumožňuje ztvárnění otočné kolébky a tím natáčení usazených náprav.  Model proto bohužel defacto vylučuje provoz dvounápravových vozů z důvodu obvykle ostrých oblouků na kolejišti. Mějte proto na paměti, že tyto podvalníky jsou určeny výhradně pro provoz podvozkových (čtyřnápravových) vozů, kde se omezujícím faktorem pro průjezd oblouky stává schopnost otáčení normálněrozchodného podvozku kolem své osy.

Detailní pohled na model. Hmotnost každého vozíku je 2,5 g.
Modely jsou v krabičce upevněny pomocí molitanové výplně.

 

Co je to podvalník?

Pro vozbu nákladů po úzkorozchodných tratích bez nutnosti složitého překládání se na síti ČSD používaly malé dvounápravové vozíky, které umožňovaly vozbu normálněrozchodných vozů i po úzkých kolejích. Zespodu každé nápravy normálněrozchodného vozu byl pomocí výklopných kleštin upevněn jeden podvalník, kola dosedala na opěry na bocích podvalníku. Veškerá manipulace s podvalníky probíhala ručně na tzv. “podvalové“ jámě. Protože podvalník nedisponoval žádnou brzdou, do soupravy nákladního vlaku muselo být vždy řazeno potřebné množství „brzdících“ vozů typu D/ú, které zároveň sloužily i jako redukce mezi oběma spřahovacími systémy.  .

Vzhledem k tomu, že staré podvalníky z počátku 20. století nebyly uzpůsobeny k vozbě podvozkových vozů, vyvinula vagónka Poprad v 80. letech prototypy podvalníků nové konstrukce, na které v roce 1989 navázala 200ks série vozů vyrobených v Třebišově pro osoblažskou i obě jindřichohradecké úzkokolejky. Podvalníky “1989“ mají masivní vnější rám, silentblokové vypružení a ve srovnání se staršími vozy i mnohem rychlejší způsob uchycení. V pravidelném provozu se s nimi lze v omezené míře setkat dodnes, v současné době nejčastěji při vozbě železného šrotu z Kunžaku do Jindřichova Hradce, zajišťované soupravou jednoho nebo dvou vozů Eas.

Posun s nákladními vozy na podvalnících v Jindřichově Hradci.
Souprava nákladního vlaku se dvěma vozy Eas mezi Kunžakem a Střížovicemi.

 

Klíčová slova:
úzkorozchodný podvalník JHMD, Rollbock, Транспортёр